Jak fungují pravidla náhradního plnění

Náhradní plnění (NP) označuje možnost, jak se firmy s více než 25 zaměstnanci mohou podílet na zaměstnávání OZP (osob se zdravotním postižením), a to v povinném podílu 4 % k celkovému přepočtenému počtu zaměstnanců.

V případě, že firma nezaměstnává požadovaný počet OZP, musí ze zákona odvést státu částku, která odpovídá 2,5 násobku průměrné měsíční mzdy. 

Náhradní plnění představuje alternativu, pokud vaše firma nemůže přímo zaměstnávat OZP a zároveň chcete ušetřit na zmíněném odvodu státu.

A to lze prostřednictvím odběru zboží nebo služeb v určité hodnotě od těch poskytovatelů NP, kteří sami přímo zaměstnávají více než 50 % OZP. Poskytování NP bude v následujících letech zákonem blíže specifikováno, aby nedocházelo k jeho nelegálnímu zneužívání.

Jaké to mohou být služby?

• služby aktivního a pasivního telemarketingu

• úklid kanceláří

• údržba objektu, venkovních ploch a zeleně

• zabezpečení firmy, ochrana majetku a ostraha PCO

• recepční služby a služby na vrátnici

• technická správa objektu a revize

• BOZP a PO

• zabezpečení akcí

Poskytovatelé NP mohou za jeden rok dodávat zakázky formou náhradního plnění v maximální výši 28násobku (do 31. 12. 2017 se jednalo o 36násobek) průměrné měsíční mzdy (za I. až III. čtvrtletí předchozího kalendářního roku v ČR) za každou OZP, kterou poskytovatel NP zaměstnává.

O zakázkách, službách a výrobcích v režimu náhradního plnění jsou poskytovatelé povinni vést evidenci obsahující identifikační údaje odběratele a cenu dodaných výrobků či služeb bez DPH.

To pro zákazníky znamená jediné – sjednat si odběr náhradního plnění co nejdříve, protože po vyčerpání tohoto limitu již společnosti nebudou moci náhradní plnění poskytovat. Každý zaměstnavatel ve firmě 25+ by tak poté neměl jinou možnost, jak splnit povinný podíl než zaplatit státu určenou částku bez vlastního užitku.

Podílet se na zaměstnávání OZP musí i instituce, jejímž zřizovatelem je stát. Dá se tedy očekávat zvýšená poptávka po náhradním plnění. Rovněž byl upraven finanční příspěvek na zřízení nového pracovního místa nebo na úhradu provozních nákladů již existujících pracovních míst pro OZP. Kategorie osob zdravotně znevýhodněných z rozhodnutí vlády pozbyla platnosti a došlo ke sloučení chráněných dílen s chráněnými pracovními místy.

Ohlášení o splnění náhradního podílu

V souvislosti se zavedením evidence náhradního plnění dochází také k odstranění povinnosti odběratele uvádět údaje o náhradním plnění v ohlášení o plnění povinného podílu. Odběratelé budou ohlašovat Úřadu práce ČR na předepsaném formuláři do 15. 2. zda splnili či nesplnili povinný podíl včetně způsobů jeho plnění. Nebudou ale uvádět konkrétní informace o jednotlivých dodávkách, protože potřebné informace jsou již obsaženy v elektronické evidenci. Do elektronické evidence zadává tyto údaje již společnost, od které NP odebíráte. Nejpozději 15. 2. musí být prostředky už na účtu ÚP ČR.

Od 1. 10. 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 435/2004 Sb., která přináší změny v oblasti plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Dodavatel, tj. zaměstnavatel s více než 50 % osob se zdravotním postižením, může dodat Náhradní plnění pouze v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od jeho zaplacení vloží údaje do elektronické evidence vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí, které do evidence vkládá zásadně dodavatel zboží, služeb či zakázek nejpozději do 30 dnů od zaplacení.

Souhrn legislativy k povinnému podílu zaměstnávání OZP

• Aktuální zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti - zaměstnávání OZP: § 81-83

• Prováděcí vyhláška č. 518/2004 Sb. - výpočet plnění povinného podílu: § 17-20